HISTORIE

Stejně jako jiné věci i čokoláda má svou historii, a to velmi dlouhou, bohatou a rozmanitou! Když se dnes řekne čokoláda, většina lidí si pravděpodobně představí tabulku hříšné chuti zabalenou v krásném obalu. Ale první čokoláda byla úplně jiná a v současnosti bychom ji za čokoládu ani nepovažovali.

Vše začalo před více než třemi tisíci lety ve vyspělých civilizacích Střední Ameriky. Mayové a Aztékové byli prvními národy, které kolem roku 1000 př.n.l. objevily kouzlo kakaových bobů. Potvrdily to archeologické výpravy, které mimo jiné objevily náčiní k přípravě kakaa a pohárky k jeho konzumaci v tekuté podobě. Světlo světa opět po mnoha staletích spatřila i mayská keramika, dekorovaná motivem kakaovníku.

Od 7. do 16. století používaly staré civilizace kakaové boby především jako platidlo, což dokazuje, jak byly ve své době ceněné. Byly považovány za dar od bohů, a nápoj připravovaný z kakaového prášku a vody pili pouze vyvolení během rituálních obřadů. Dokonce byl podáván nejkrásnějším otrokům, vybraným jako lidské oběti pro aztécké obětní rituály, aby zmírňoval jejich smutek z blížící se smrti. Tento nápoj měl ale k horké čokoládě, jak ji známe dnes, ještě hodně daleko - byl velmi hořký, pěnivý a většinou se dochucoval exotickým kořením, například vanilkou, pepřem nebo chilli. Možná to nezní příliš lákavě, ale poslední aztécký vládce Montezuma byl schopen denně vypít až čtyřicet šálků tohoto povzbuzujícího nápoje, kterému byly přisuzovány i léčivé účinky.

Avšak moderní historie čokolády se začala psát až v roce 1517, kdy Montezuma seznámil s oblíbeným nápojem domorodců španělského objevitele Hernána Cortése. Zpočátku mu nápoj nechutnal, svou hořko-kyselou chutí byl příliš nezvyklý pro mlsného Evropana, ale slazení medem chuť vylepšilo a horká čokoláda byla na světě. Cortés si novinku velmi oblíbil a po deseti letech se vrátil z cest do Evropy s nákladem kakaa a vybavením potřebným k přípravě hnědého "zlata".